Biologická Polívka

Nachystej si vy?ídilku

18. 10. 2007, autor: Luboš, kategorie: Literatura | Komentářů: 3

Nachystej si vy?ídilku na veliké brebtání.
Máš-li jazyk jako pilku, nic ti brebtat nebrání.

Sn?dl sysel deset housek,
syslici dal oschlý kousek.
Syslice zas slupla sádlo -
sysel dostal jen co spadlo.

Kdo to ?íkal jak se pat?í,kdo se p?i tom neloudal,
ten má vy?ídilku za t?i,m?že brebtat se mnou dál.

Pštrosí táta nosí kšandy,
vymýšlí si pštrosí švandy.
Pštrosí máma žehlí šosy,
pštrosí?at?m ?istí nosy.

Kdo to ?íkal jak se pat?í, neubral a nep?idal,
ten má vy?ídilku za t?i, m?že brebtat s námi dál.

?eho? ?eže d?íví z d?ínu,
dva-t?i ?ízy za vte?inu.
Ji?í ?eže d?íví z b?ízy,
za vte?inu ?ty?i ?ízy.

Kdo to ?íkal jak se pat?í, o há?ky se nehádal,
ten má vy?ídilku za t?i, a? jen klidn? brebtá dál.

Za zelenou zídkou v zelí
zívá Zrzek omrzelý.
Lezl Zuzce do zahrádky,
Zuzka zrzka hnala zpátky.

Kdo to ?íkal jak se pat?í, m?že stránku oto?it -
i s tou vy?ídilkou za t?i zkusíme ho zasko?it:

Smlsnul Macek tucet placek,
vracela mu Micka tácek:
„Kdo sní tucet placek s tácku,
musí tácek umýt, Macku !!“

Kdo to ?íkal jak se pat?í, kdo nevzdychal, nejde to,
ten má vy?ídilku za t?i, t?eba svede tohleto:

Prodal rarach starou rouru,
roura byla plná mouru.
Kocour koupil rouru s mourem -
mour se práší za kocourem.

Kdo to ?íkal jak se pat?í, komu chyba nevyšla,
ten má vy?ídilku za t?i – a? si s námi zašišlá:

Šišlá myška, šišlá myšák,
opi?í se po nich lišák:
„Šišli mišli kdo to pšišel?
Jšou to myši nebo šyšel?“

Kdo to ?íkal jak se pat?í, neklopýtnul o slovo,
ten má vy?ídilku za t?i – m?že za?ít nanovo:

Chodil ježek na žížaly,
dokud pažit nevyžali.
Když vyžali – místo žížal
žmoulal ježek plátky k?ížal.

Kdo to ?íkal jak se pat?í, však se ješt? m?že splést !
I s tou vy?ídilkou za t?i m?že brebtat ostošest:

?eká k?e?ek na k?e?ici
na dvore?ku v ?eme?ici.
K?e?ice si spletla dvorek -
?eká k?e?ka u ?i?orek.

Kdo to ?íkal jak se pat?í, na brebtání nereptá -
ten má vy?ídilku za t?i, už se sotva zabrebtá:

?melák z mlází volal v?elky,
vid?ly-li v lese lelky.
V?elky lelky nevid?ly.
Byli-li tam, odlet?li.

Kdo to všechno nepopletl, už ho asi nespletu,
slovo Popokatepetl spolkne jako tabletu.

A kdo brebtal, a? si p?e?te
tuhle knížku desetkrát,
aby mohl ?íkat: „He?te,
už to umím, to jsem rád !“

Napsala je Ljuba Štíplová a leporelo ilustrovala Zdenka Krej?ová.